Podobnou mohlo mít i Česko. Francouzi zprovoznili jadernou elektrárnu, je čtyřikrát dražší a má 12 let zpoždění

Source : Podobnou mohlo mít i Česko. Francouzi zprovoznili jadernou elektrárnu, je čtyřikrát dražší a má 12 let zpoždění https://byznys.hn.cz/c1-67528810-podobnou-mohlo-mit-i-cesko-francouzi-zprovoznili-jadernou-elektrarnu-je-ctyrikrat-drazsi-a-m

Jan Brož • 20 December 2024

Nyní je drak opět zkrocen. EDF oznámila, že reaktor třetí generace EPR 1600 elektrárny Flamanville 3 začne v pátek dodávat elektřinu do sítě. Stalo se tak o 12 let později, než se původně počítalo. Náklady ve výši 13,2 miliardy eur, tedy 330 miliard korun, se vyšplhaly na čtyřnásobek dřívějších očekávání. Jak připomíná tradiční ročenka World Nuclear Industry Status Report, francouzský účetní dvůr došel dokonce k částce 19 miliard eur, když sečetl i cenu financování a další související náklady.

Vyplývá z toho, že cena elektřiny z nového zdroje by se měla pohybovat v rozmezí 110 až 120 eur za megawatthodinu. S dodávkami elektřiny na příští rok se aktuálně na burzách obchoduje za cenu kolem 95 eur. Jeden nový jaderný blok v Dukovanech by pak měl přijít na 200 miliard korun, což podle české vlády znamená, že elektřina bude stát 90 eur za megawatthodinu. Důvodem četných prodlev při výstavbě Flamanville, a tedy i prodražení, byly časté technické potíže, podobně jako tomu bylo při výstavbě třetího bloku ve finské jaderné elektrárně Olkiluoto. Ten byl dokončen loni se čtrnáctiletým zpožděním oproti původnímu harmonogramu. I finská elektrárna přitom disponuje EPR 1600, za kterým původně stály francouzská společnost Areva a německý koncern Siemens. Němci se však z jaderné energetiky stáhli a Areva se po krachu stala součástí EDF.

Oba projekty pak sloužily jako silný argument kritiků jaderné energetiky, stejně jako protivníků francouzských jaderných ambicí. EDF byla jedním z finalistů českého jaderného tendru na stavbu nových bloků v Dukovanech a později možná i v Temelíně. ČEZ a vláda Petra Fialy sice vybraly za takzvaného preferovaného uchazeče korejskou společnost KHNP, Francouzi ale stále nejsou ze hry.

Ačkoliv podle Fialy byla korejská nabídka ve všech hodnoticích kritériích lepší, i s KHNP jsou spojena některá rizika. Jde především o spor o duševní vlastnictví jaderných technologií s americkou společností Westinghouse stejně jako otázku, jak se po pádu prezidenta Jun Sok-jola postaví vůči jaderné energetice nová hlava státu. Očekává se, že budoucí prezident bude jádru mnohem méně nakloněn, a státní KHNP tak ztratí krytí svých plánů na zahraniční expanzi. EDF tak až do podepsání smlouvy s KHNP, očekávaného příští rok v březnu, může zaskočit, pokud se jednání s Korejci zadrhnou.

EDF přitom v rámci tendru nabídla Česku rovněž reaktory EPR jako ve Flamanville či v Olkiluotu. Rozdíl je v tom, že by šlo o modernější verzi a výkon by byl nižší. Místo 1600 megawattů by tuzemský reaktor měl jen 1200 megawattů.

„V průběhu posledních pěti let jsme kompletně restrukturalizovali dodavatelský řetězec jaderné energetiky ve Francii. EDF se změnila, Areva se proměnila kompletně celá. Navíc elektrárny, které jsou první svého druhu, jako je právě reaktor EPR ve Finsku, je vždy složitější postavit než ty, které přijdou po nich. A i tyto projekty jsou z technického hlediska dobré,“ zdůvodňoval letos na jaře v rozhovoru pro HN tehdejší francouzský ministr průmyslu Roland Lescure, proč se podle něj už zpoždění nebudou opakovat.

Pro francouzskou, ale i evropskou jadernou energetiku je zprovoznění Flamanville přesto velkou událostí. Pomineme-li běloruskou jadernou elektrárnu Ostrovets, byla Olkiluoto 3 jediným jaderným blokem, který v Evropě v posledních 15 letech vznikl. Maďarská elektrárna Paks a britská Hinkley Point C jsou aktuálně ve výstavbě. Tu první buduje ruský Rosatom, tu druhou rovněž EDF, která rozhodně neplánuje zůstat jen u britského, případně českého projektu. Samotná Francie plánuje masivní výstavbu. Země se sice na rozdíl od Německa od jaderné energetiky úplně neodvrátila, po havárii v japonské elektrárně Fukušima nebyla ale ani v druhé největší jaderné zemi světa atmosféra novým reaktorům příliš nakloněná. To se definitivně změnilo s plánem prezidenta Emmanuela Macrona na výstavbu šesti až čtrnácti nových bloků. Náklady na první šestku se odhadují na 50 až 70 miliard eur. I v tomto případě půjde o reaktory EPR, ovšem druhé generace, která se měla poučit z chyb ve Flamanville. Výstavba prvních dvou bloků má odstartovat v roce 2027 v elektrárně Penly na pobřeží Lamanšského kanálu, zhruba čtyři hodiny jízdy autem od Flamanville.

(More...)